Často v poradně slýchávám. Můj manžel se chová jako malé dítě. Nemohu se na něj spolehnout. Všechno musím dotahovat za něj.
Jestli se v tomto prohlášení vidíte, měli byste se zeptat, jak je na tom Vaše vnitřní dítě. Je spokojené? Je hravé? Dokáže být spontánní? Nebo sedí ustrašené a smutné někde v koutě a má strach se projevit?
Práce s vnitřním dítětem je nesmírně důležitá. Pokud ho má člověk v pořádku a v souladu sám se sebou, dokáže být spontánní. Dokáže projevit emoce jako nadšení a radost. Dokáže si hrát, ať už s dětmi nebo bez nich.
Baví a naplňuje ho hraní s dětmi. Nemyslím tím, že veškeré hry dětí dospělého baví. Ale pokud se rodič dokáže zapojit do kreslení, vybarvování omalovánek, stavění lega, hry na schovávanou nebo skákání na trampolíně, tak tím dává prostor svému vnitřnímu dítěti.
Když dospělý dá prostor vnitřnímu dítěti, podpoří tím svojí kreativitu nebo určitý nadhled v životě. Posílí si radost žití a chuť do života, chuť se učit a rozvíjet.
Pokud ale naše vnitřní dítě sedí někde v koutě a má strach se projevit, tak nám okolí začne zrcadlit, že je něco v nepořádku. A zrcadlí nám to většinou naše drahé polovičky, členové rodiny. Čím je téma silnější a chce být viděno, tím širší okruh lidí nám dokáže dané téma zrcadlit. Pak nám mohou připadat projevy kolegyně v práci nebo prodavačka v obchodě dětinské.
Za potlačeným vnitřním dítětem je většinou ukryté nějaká trauma z dětství. Složité rodinné podmínky během dětství. Nefungující vztah mezi rodiči nebo sourozenci. Přílišná zodpovědnost, kterou dítě na sebe muselo převzít a tím předčasně dospět. Nedosycená pozornost a bezpodmínečná láska a přijetí, po které jste jako dítě toužili. A pod náporem toho všeho, dítěti nezbývá čas na hravost a bezstarostnost. Toto nastavení si v sobě neseme celý život.
Tak co myslíte, jak je na tom Vaše vnitřní dítě?
Udělejte si chvilku čas sami pro sebe, zavřete si oči, zhluboka se třikrát nadechněte a vydechněte a zkuste si představit svoje Vnitřní dítě. Jak vypadá malá Anička nebo Jiřík? Je spokojená? Hraje si? Nebo sedí někde v koutě?
Když zjistíte, že je něco v nepořádku, máte možnost začít vědomě pracovat na posilování vnitřního dítěte. Stačí si dovolit si někdy hrát. Jít si zablbnout. Nedělat nic a být ve flow, např. když si lehnete do trávy, sledujete mraky a přemýšlíte, čemu se podobají. To je první krok, jak můžete začít uzdravovat svoje vnitřní dítě.
Další práce je možná skrze osobní poradenství, kdy můžete odložit mentální přesvědčení, které vaše vnitřní dítě drží v pozadí. Kdy se mohou vyčistit uvězněné emoce spojené s náročným dětstvím. Nebo v neposlední řadě prožitkové semináře zaměřené na toto téma, kde můžete dojít k mnoha uvědoměním.
Přeji Vám krásnou, hravou a uzdravující cestu s Vaším vnitřním dítětem.